Druhé srpnové zatmění opět při západu: V hlavní roli Měsíc

Měsíc ve stínu a prstence Saturnu: Jak dopadlo pozorování z "Pohleďáku"?

Není nic krásnějšího než noc pod hvězdami, když vám astronomická technika a především počasí dovolí nahlédnout do hlubin vesmíru. Zvlášť když se k tomu přidá poměrně vzácný nebeský úkaz! Tentokrát jsem se vydal na pozorovací místo — na pohledecký kopec, nebo-li "Pohleďák". A to konkrétně na cestu směřující k Vávrově skále.

Cíl byl jasný: vychutnat si částečné zatmění Měsíce v přímém přenosu skrze okulár dalekohledu.

Boj s oblačností a vítězný konec

Průběh noci nás trochu napínal. Oblačnost si s námi hrála na schovávanou a chvílemi to vypadalo, že Měsíc zůstane bezpečně skrytý za závojem mraků. Na astronomii je ale krásné právě to napětí. Trpělivost se nakonec vyplatila — mraky se rozestoupily chvíli předtím, než Měsíc vstoupil do zemského stínu. Pohled na temnou siluetu ukrajující z měsíčního disku a plující černé mraky v popředí, byl pro všechny přítomné fascinující zážitek.

Vesmírné bonusové podívání: Saturn i letní Orion

Zatměním Měsíce ale naše ranní výprava zdaleka neskončila. Jakmile byla obloha dostatečně jasná, namířili jsme dalekohled na další klenoty nočního nebe. A kdo dorazil, rozhodně neprohloupil, protože jsme společně sledovali:

• Saturn a jeho majestátní prstence: Planeta, která v okuláru dalekohledu nikdy nepřestane fascinovat.

• Vycházející Jupiter: Král planet se ukázal v plné kráse i se svými největšími měsíci.

• Hvězdokupu M45 (Plejády): Otevřená hvězdokupa známá také jako Sedm sester, která v dalekohledu doslova zářila.

• Souhvězdí Orion: Zhlédnout toto ikonické zimní souhvězdí v letním období je vždycky takový malý nebeský svátek!

• Přelet ISS: Zářící jako hvězda, ale rychle se pohybující světelný bod. To je vždy satelit a v našem případě přímo mezinárodní vesmírná stanice.

Brzké vstávání se rozhodně vyplatilo a i když si oblačnost s námi neustále hrála, neprůstřelná nebyla a odkryla ty nikdy neokoukatelné krásy vesmíru.

Galerie