Svatý František, dalekohled a virtuální realita: Jak jsme ve Žďáru pozorovali sestry a bratry ve vesmíru

Když svatý František z Assisi psal na začátku 13. století svou slavnou Píseň tvorstva, složil chvalozpěv na „bratra Slunce“ a „sestru Lunu s hvězdami“. Neměl k dispozici teleskopy ani moderní výpočetní techniku, přesto intuitivně vnímal celý vesmír jako jednu propojenou rodinu.

Během Farního dne u sv. Prokopa ve Žďáru nad Sázavou jsme si vyzkoušeli, jaké to je spojit tento 800 let starý pohled na svět s nejmodernější technologií. Ukázali jsme si, že to, co František cítil ve svém srdci, dnešní astronomie a astrofyzika potvrzují do posledního detailu.

Pihy na tváři bratra Slunce

Program jsme zahájili venku s astronomickými dalekohledy vybavenými solárními filtry. Naším cílem bylo Slunce.

Účastníci si mohli na vlastní oči prohlédnout Slunce a sluneční skvrny – chladnější místa s intenzivním magnetickým polem. Jedna ze skupin skvrn vytvořila přímo na povrchu naší hvězdy jasně čitelný tvar písmene Y. Pohled na horké plazma vzdálené 150 milionů kilometrů připomněl všem přítomným, jak živelným a živým tělesem náš sluneční „bratr“ ve skutečnosti je.

Cesta k Měsíci i do srdce Mléčné dráhy přes VR

Zatímco dalekohled ukázal aktuální dění na Slunci, virtuální realita nás přenesla tam, kam se běžně lidské oko nedostane. S nasazenými VR brýlemi jsme se vydali na cestu napříč Sluneční soustavou a ještě dál:

• Sestra Luna a pohled na domov: Přistáli jsme na povrchu Měsíce a sledovali modrou planetu Zemi zavěšenou v černém prostoru. Pohled na přechod dne a noci na Zemi z oběžné dráhy dal všem přítomným zažít to, co astronauti popisují jako Overview Effect – pocit hluboké pokory a respektu.

• Planety Sluneční soustavy: Proletěli jsme kolem prašných dun Marsu, přiblížili se k prstencům Saturnu a sledovali bouřící atmosféru Jupitera.

• Supermasivní černá díra Sagittarius A: Vrcholem cesty byl skok do vzdálenosti 26 000 světelných let přímo do centra naší galaxie. Pozorovali jsme okolí černé díry Sagittarius A*, kolem níž se roztáčejí hvězdy obrovskými rychlostmi.

Jsme stvořeni z hvězdné látky

Františkovo oslovení hvězd jako „sester“ má překvapivě přesný vědecký základ. Každý atom v naší krvi nebo vápníku v našich kostech vznikl v jádrech zaniklých hvězd nebo při výbuchu supernov. Když se díváme do vesmíru, díváme se na prvky, ze kterých jsme sami stvořeni.

Farní den u sv. Prokopa ukázal, že spojení duchovního odkazu, přírody a moderních technologií dokáže otevřít oči dětem i dospělým. Vesmír totiž není jen chladný prázdný prostor – je to prostředí, jehož jsme přímou součástí.

Galerie

Foto: Jiří Přichystal, Marek Přichystal

Video galerie